V lednu 2022 jsem vydal ji� 6. upraven� a dopln?n� vyd�n� publikace Manipulace se zbran� p?i zkou�ce odborn� zp?sobilosti pro �adatele o zbrojn� pr?kaz, kter� je u?ena pro �adatele o vyd�n� zbrojn�ho pr?kazu k p?�prav? k praktick� ?�sti zkou�ky odborn� zp?sobilosti. Bro�ura objas?uje z�kladn� z�sady pro bezpe?nou manipulaci se zbran?mi v rozsahu po�adovan�m p?i zkou�ce. Je naps�na tak, aby vysv?tlila probl�m v obecn� rovin? a na typov�ch zbran�ch (pistoli, malor�ce a brokovnici), kter� jsou p?i zkou�k�ch odborn� zp?sobilosti pou��v�ny nej?ast?ji, objasnila nezbytn� praktick� dovednosti, kter� by m?l bez probl�m? ovl�dat ka�d� �adatel o vyd�n� zbrojn�ho pr?kazu.

V publikaci je p?ehledn? zachycen cel� pr?b?h praktick� ?�sti zkou�ky spolu s n�zornou obrazovou ?�st� (celkem 53 obr�zk?). V �vodn� ?�sti je podrobn? analyzov�no bezpe?nostn� desatero pro manipulaci s�palnou zbran�. D�le jsou objasn?ny postupy kontroly zbran? i jej� rozborky a rovn?� ?innost na palebn� ?�?e p?i st?elb?, v?etn? vzorov�ch povel?, individu�ln? pro ka�d� z�kladn� druh paln� zbran? pou��van� u zkou�ky (pistole, malor�ka a brokovnice). V�p?�loh�ch je uveden ofici�ln� zku�ebn� ?�d zkou�ky a typick� pochyben� �adatel? podle zku�enost� autora z jeho 25let� praxe jako zku�ebn�ho komisa?e.

Bro�ura ?ten�?i poskytuje mo�nost osvojit si spr�vn� n�vyky pro bezpe?nou manipulaci se zbran?mi a sou?asn? d�v� jasnou p?edstavu o tom, jak bude zkou�ka prob�hat i jak ji �sp?�n? absolvovat.

�

�

OBSAH

P?edmluva
�vod
Obecn� z�sady manipulace se zbran?mi
Z�sady manipulace s kr�tkou kulovou zbran�
Z�sady manipulace s malor�kou
Z�sady manipulace s brokovnic�
Z�v?r

P?�loha 1 (Na?�zen� vl�dy o zku�ebn�m ?�du zkou�ky)

P?�loha 2 (Typick� chyby, neznalosti a neschopnosti �adatele p?i praktick� ?�sti zkou�ky a jejich mo�n� hodnocen� komisa?em)

�

6. upraven� a dopln?n� vyd�n� 2022, 124 stran A5, doporu?en� prodejn� cena 180,- K? s�DPH.

Bro�ura je dostupn� od ledna 2022 na kni�n�m trhu a i u n?kter�ch prodejc? zbran�.

ISBN 978-80-11-00783-6

Objedn�vky dob�rky pouze e-mailem na:�� zbrkni(z�vin)volny.cz

S p?�n�m �sp?chu nejen u zkou�ky

Jan Komenda

Pot?ebujete zpracovat nov�, ?i novelizovat star� Provozn� ?�d�st?elnice v souladu s pr�vn�mi p?edpisy?

Nev�te si rady s ?e�en�m balistick�ch prvk? st?elnice nebo s legislativou kolem st?elnic?

Pot?ebujete zpracovat Vnit?n� p?edpis dr�itele zbrojn� nebo muni?n� licence?

Pot?ebujete zpracovat Provozn� ?�d st?elnice pro munici nebo trhac� j�my v souladu s pr�vn�mi p?edpisy?

Pot?ebujete schv�lit odst?el zv??e ve farmov�m chovu?

Pot?ebujete znaleck� posudek z oblasti st?elnic,�balistiky, st?eliva, munice a balisticky odoln�ch prost?edk??

VOLEJTE nebo PI�TE�ZNALC?M na:

�

Jan KOMENDA:�776 120 860� / zbrkni (zavin�?)�volny.cz

Lud?k JEDLI?KA:� 605 437 340 / ludek.jedlicka (zavin�?) ballistician.eu

Koncem tohoto roku 2020 byla kousek za Blanskem uvedena do provozu zcela nov�, kryt� tunelov� st?elnice WarZone. St?elnici spolu s�prodejnou zbran� najdete�na adrese Doln� Lhota 221; pokud v�ak pojedete bez navigace od Blanska na sever, mus�te hned na severn�m okraji Blanska na �rovni ?erven� budovy Pyroteku odbo?it vlevo na Doln� Lhotu, p?ejet koleje i celou Doln� Lhotu a dojet skoro a� do Spe�ova. P?ed Spe�ovem odbo?it vlevo � viz �ipka 1 (trefit v�m pom?�ou infotabule). GPS sou?adnice vstupu do budovy st?elnice (viz �ipka 2) jsou 49.3913972N, 16.6296892E.

Dronov?-pta?� pohled na st?elnici (1 � odbo?ka, 2 � vstup do budovy)

��

Olovo proti panc�?ov� oceli � h�dejte, kdo vyhr�l

V�tomto ?l�nku jsou pops�ny pom?rn? zaj�mav� v�sledky st?eleck�ho experimentu, kter�m byla vyvr�cena klasick� pojet� pr?bojnosti st?el. V�sledky experimentu daly ne?ekanou odpov?? na ot�zku polo�enou v�n�zvu ?l�nku. Uk�zalo se toti�, �e i velmi m?kk�, tv�rn� olovo m?�e b�t vysokopevnostn� oceli zdatn�m protivn�kem.�C�lem ?�sti st?eleck�ch experiment?, jejich� v�sledek je pops�n v�tomto ?l�nku, bylo stanoven� balistick� odolnosti plech? HARDOX proti pr?bojn�m i nepr?bojn�m st?el�m. Ocelov� plech �v�dsk� v�roby HARDOX 450 je pou��v�n mj. jako z�kladn� konstruk?n� materi�l pro v�robu balistick�ch clon a z�chyt? na st?elnic�ch ur?en�ch pro st?elbu z�ru?n�ch zbran�.�V�sledky st?eleck�ch experiment? se zbra?ov�mi syst�my vysok�ho balistick�ho v�konu�jsou dopln?ny�simulacemi proniku st?el tlustost?nn�m�ocelov�m plechem s�vyu�it�m SW Ansys Autodyn.��

Zneu�it� civiln�ch dopravn�ch letadel p?i teroristick�ch �toc�ch v�New Yorku v�z�?� roku 2001 vedlo v�cel�m sv?t? k v�razn�mu pos�len� bezpe?nostn�ch opat?en� v�leteck� doprav?. Jejich sou?�st� je tak� ?ast?j�� p?�tomnost ozbrojen�ch doprovodc? (tzv. Air Marshal?) na palub�ch letadel, kte?� jsou v�letadle utajeni a ozbrojeni slu�ebn� zbran�. Pou�it� slu�ebn� zbran? v�letadle je, stejn? jako v�jin�ch prostorech, krajn� prost?edek ?e�en� kritick� situace. V�p?�pad?, �e k�n?mu ve velmi v�jime?n� situaci dojde, mus� m�t st?ela maxim�ln� raniv� a zastavuj�c� �?inek. Po�adavek rychl�ho zne�kodn?n� nebezpe?n�ho pachatele prvn�m v�st?elem je v�letadle dominantn� vzhledem ke�zranitelnosti letadla a vysok�m ztr�t�m na �ivotech i materi�ln�m �kod�m, kter� hroz� v�p?�pad? hav�rie letadla v�d?sledku �toku na palub? b?hem letu. Sou?asn? v�ak v prostoru kabiny letadla pln�m cestuj�c�ch nesm� doj�t k ohro�en� dal��ch nez�?astn?n�ch osob a rovn?� k po�kozen� n?kter�ch citliv�ch ?�sti letadla.

Pro pozorov�n� objekt? za sn�en� viditelnosti (�ero, tma, mlha, smog) nejsou o?i ?lov?ka dostate?n? p?izp?sobeny. Pokud nen� pozorovan� objekt dob?e osv?tlen, ?i s�m nez�?��a nem� tedy dostate?n� kontrast v??i pozad�, nelze bez pou�it� vhodn�ch technick�ch prost?edk? rozli�ovac� schopnost na�eho zraku vyu��t. D�lku, na kterou lze pozorovat objekty (c�le) za sn�en� viditelnosti, lze zv��it bu? pou�it�m teleskopick�ch pozorovac�ch p?�stroj? s�velk�m zv?t�en�m a velkou sv?telnost�, nebo zes�len�m jasu obraz? pozorovan�ch objekt? (c�l?). Pro pou�it� v no?n�ch podm�nk�ch jsou ur?eny noktovizory, tedy p?�stroje pro no?n� vid?n� - optoelektronick� p?�stroje vyu��vaj�c� princip noktovize. Pojmem noktovize se naz�v� metoda zpracov�n� obrazu pro p?�m� vid?n� v�noci s�vyu�it�m zesilova?? jasu obrazu nebo elektro-optick�ch p?evad??? obrazu.

U sou?asn�ch noktovizor? slou�� k�zes�len� jasu obrazu pozorovan�ho objektu (sc�ny) v noci zesilova?e jasu obrazu (ZJO). Zesilova? jasu obrazu je optoelektronick� prvek, kter� umo�?uje na z�klad? unik�tn�ch vlastnost� specificky ?e�en�ch sou?�st� (fotokatody, mikrokan�lkov� desti?ky a luminiscen?n� st�n�tka) zv��it podstatn�m zp?sobem jas (sv?tlost) obrazu pozorovan�ho objektu (sc�ny). U star��ch typ? noktovizor? byly pou�ity elektro-optick� p?evad??e obrazu (EOP), kter� p?ev�d?ly obraz objektu (sc�ny) z�neviditeln� I? oblasti do oblasti viditeln�ho z�?en� - sv?tla.��

O GDPR se toho v posledn�ch m?s�c�ch napsalo a namluvilo tolik, �e nen� t?eba objas?ovat, �e tento velmi popul�rn� akronym ozna?uje Obecn� na?�zen� o ochran? osobn�ch �daj? (angl. General Data Protection Regulation = GDPR). Toto na?�zen� stanov� s �?innost� od 25. kv?tna 2018 v cel� EU nov�, dosud nev�dan� podm�nky pro ochranu osobn�ch �daj? ob?an? proti neopr�vn?n�mu zach�zen� s nimi a proti jejich zneu�it�, v?etn? astronomick�ch max. pokut za jejich poru�ov�n�.

GDPR prol�n� v�emi oblastmi �ivota spole?nosti a t�k� se ka�d�ho z n�s, pokud ne�ijeme v jeskyni bez spojen� s vn?j��m sv?tem. Je tedy jasn�, �e GDPR se vztahuje i na provoz st?elnic a pro provozovatele st?elnice z n?j vypl�vaj� ur?it� povinnosti. Pokud pot?ebujete poradit, jak upravit a doplnit sou?asnou dokumentaci ke st?elnici, a naplnit tak po�adavky v��e uveden�ho na?�zen�, napi�te mi na zbrkni (z�vin) volny.cz. Pros�m o telefonick� nekontakt.

V r�mci novelizace z�kona o zbran�ch a jeho prov�d?c�ch p?edpis? (�?inn� od 1.8.2017) byl modifikov�n i soubor testov�ch ot�zek ke zkou�ce odborn� zp?sobilosti k z�sk�n� zbrojn�ho pr?kazu. Dosavadn� testy sestaven� ze souboru 491 ot�zek se budou u zkou�ek pou��vat do konce ?ervence 2017 a od 1. srpna bude platn� nov�, roz��?en� soubor s 511 ot�zkami. Z tohoto po?tu je 384 ot�zek z pr�vn�ch p?edpis?, 89 ot�zek z nauky o zbran�ch a st?elivu a 38 ot�zek ze zdravotnick�ho minima.

�

Po?�tkem roku 2017 byla v�Prost?jov? uvedena do provozu nov� tunelov� st?elnice Zlat� pu�ka.�Koncem roku 2017 zm?nila st?elnice vlastn�ka i provozovatele, kter�mi je nyn� spole?nost SC Solutions.�St?elnici spolu s�prodejnou zbran� najdete�v budov? v�severn� ?�sti�komer?n�ho �are�lu Vitareal.cz, kter� se nach�z� v Prost?jov? mezi vlakov�m n�dra��m a d�lnic� R46 Brno - Olomouc p?�mo u d�lni?n�ho sjezdu Prost?jov centrum (km 24), na adrese Pr?myslov� 1c, Prost?jov, GPS sou?adnice vstupu do budovy prodejny a st?elnice jsou 49.4696889N, 17.1303717E.

St?�let lze na dvou balisticky odd?len�ch �sec�ch - na jednom �seku sou?asn? a� ze 6 st?eleck�ch box? s�pojezdy na max. d�lku 25 m, nebo na druh�m �seku z�voln�ho prostoru z�m�sta i za pohybu na vzd�lenost a� 35 m.

V lednu 2018 otev?eno �t, ?t� 13:00 - 20:00,� so, ne 10:00 - 20:00.

Tel.: 777 306 475

V�ce na www.cssolutions.cz

�

Pokud trp�te deficitem st?eleck�ch p?�le�itost� ve Znojm?, pak V�s jist? pot?�� zpr�va o otev?en� nov� tunelov� st?elnice bl�zko centra m?sta Znojmo na ul. Dr. Mare�e (odbo?ka z ul. Pra�sk� sm?rem k parkovi�ti u zimn�ho stadionu). Otev?eno je od 19.10.2016, st?�let m?�ete za ceny p?ijateln� od dev�ti do dev�ti na 10 a� 25 m z kr�tk�ch i dlouh�ch zbran�.

V�ce informac� na www.strelnicetemplar.cz.

Nesmrt�c� zbran? st?�lej�c� gumov� st?elivo

Zbran� st?�lej�c�ch nesmrt�c�m st?elivem s pry�ov�mi st?elami je zna?n� spousta. Z pistol� nebo revolver? dostupn�ch u n�s (v ?R) stoj� za zm�nku jedno�?elov� dev�timilimetrov� syst�my CZ-83 PA Rubber, Safegom a Alfa. Ten prvn� je podstatn? v�konn?j�� a je tedy �?inn� i na ?lov?ky chr�n?n� siln?j��m zimn�m oble?en�m, ty dva posledn� jsou m�n? v�konn�, pou�iteln� sp�e na letn� ?i interi�rov� c�le oble?en� spo?eji, ?i v?bec.

V�bu�niny (angl. explosives) jsou l�tky, schopn� v�buchu, kter� m� chemickou povahu. V�buchem (v�bu�nou p?em?nou) v�bu�niny se rozum� samovoln? se ��?�c� chemick� reakce, kter� prob�h� relativn? vysokou rychlost� za uvoln?n� tepla a v�vinu plyn?.

Podle rychlosti v�bu�n� p?em?ny a zejm�na podle mechanismu p?enosu tepla v reak?n�m p�smu rozezn�v�me dva z�kladn� typy v�bu�n� p?em?ny:��
a) explozivn� ho?en� � druh chemick�ho v�buchu, jeho� reak?n� p�smo se ��?� v�bu�ninou rychlost� men��, ne� je rychlost zvuku ve zplodin�ch v�buchov�ho ho?en� v reak?n�m p�smu; rychlosti expl. ho?en� jsou ?�dov? centimetry a� stovky metr? za sekundu; explozivn� ho?en� se od b?�n�ho ho?en� paliv, nap?. d?eva, li�� t�m, �e nen� v�z�no na vzdu�n� kysl�k.
b) detonace - chemick� v�buch, p?i n?m� vznik� ve v�bu�nin? detona?n� vlna pohybuj�c� se v�bu�ninou rychlost� v?t��, ne� je rychlost zvuku ve zplodin�ch detonace v reak?n�m p�smu, rychlosti detonace se pohybuj� obvykle v rozmez� 1000 a� 10000 m/s.

St?elivo s k?ehk�mi pistolov�mi, nebo i pu�kov�mi st?elami typu frangible se st�le v�ce roz�i?uje ve v�zbroji ozbrojen�ch sbor?, kde se pou��v� zejm�na k�v�cviku ve st?elb?, ale m?�e se uplatnit i p?i slu�ebn�ch z�kroc�ch. K�nesporn�m p?ednostem frangible st?el pat?� nejen omezen� pr?bojnost a odrazivost od pevn�ch p?ek�ek, ale i ekologick� konstrukce s�absenc� olova.

Na trhu jsou r?zn� druhy frangible st?el vyroben� lisov�n�m z jemnozrnn�ch kovov�ch pr�k?, nej?ast?ji m?di. N?kter� z nich se chovaj� v m?kk�ch tk�n�ch �iv�ch c�l? i jejich balistick�ch substituc�ch (�elatina, gel) podobn?, jako st?ely celopl�?ov�, u jin�ch doch�z� v m?kk�ch tk�n�ch k�rozpadu na velmi mal� ?�sti, doprov�zen�mu v�razn? zv��en�mi raniv�mi �?inky. U ?ady st?el frangible lze p?i z�sahu �iv�ho c�le o?ek�vat vznik extr�mn? devastuj�c�ch st?eln�ch poran?n�, kter� budou m�t z�va�n?j�� trval� n�sledky a vy��daj� si i nov� l�ka?sk� p?�stupy k�jejich l�?b?.

Obr.1 � R?zn� druhy pistolov�ch st?el frangible v r�i 9 mm Luger; vlevo 5 st?el vyroben�ch z m?d?n�ho pr�ku, vpravo 2 st?ely vyroben� ze��elezn�ho pr�ku

N�boje s�pr?bojnou st?elou pat?� do skupiny zak�zan�ho st?eliva pro civiln� pou�it�. Od 1.2.2009 je pr?bojn� st?ela z�konem o zbran�ch nov? definov�na jako jednotn� st?ela, kter� je tvo?ena materi�lem (nap?. j�drem) tvrd��m ne� 250 HB (HB � tvrdost podle Brinella), nebo st?ela, kter� je laborov�na do st?eliva, je� svou konstrukc� nebo energi� st?ely vykazuje pr?bojn� �?inek. Toto vymezen� pr?bojn� st?ely je ve druh� ?�sti dosti ne�?astn�, nebo? pr?bojn� �?inek, tj. schopnost probit� ur?it� p?ek�ky definovan� tlou�?ky, vykazuje ka�d� pohybuj�c� se st?ela bez ohledu na svou konstrukci a energii.�

Pod�vejme se nejd?�ve na pojem tvrdost. Tvrdost je obvykle definov�na jako vlastnost materi�lu, vyj�d?en� odporem proti vnik�n� ciz�ho t?lesa. Tvrdost je charakteristikou odporu proti tv�rn� deformaci mal�ch objem?. I p?esto, �e se jedn� o pom?rn? v�znamnou charakteristiku mechanick�ch vlastnost� materi�l?, nejedn� se o jednozna?nou fyzik�ln� veli?inu. Jej� experiment�ln� kvantifikace je pom?rn? problematick�, nebo? ke stanoven� tvrdosti se pou��v� pom?rn? mnoho odli�n�ch metod, z�nich� ka�d� je vhodn� jen pro ur?it� druhy materi�l?. Hodnoty tvrdosti stanoven� r?zn�mi metodami, lze mezi sebou porovn�vat pouze na z�klad? empiricky z�skan�ch relac�.�

V chytr�ch knih�ch se p�e, �e dr�ha st?ely je balistick� k?ivka. Ta m?�e m�t r?zn� tvary - z�le�� na �hlu pohledu. Na pohybliv�ch obr�zc�ch vpravo se dr�ha vyst?elen� st?ely prom�t� t�m?? do jednoho bodu, co� je z pohledu pozorovatele v re�ln� situaci pon?kud nep?�jemn� skute?nost.

P?ejeme ka�d�mu, aby takovou dr�hu nem?l nikdy mo�nost pozorovat na vlastn� o?i. Mozek to stejn? nest�h� ukl�dat a celkov� dojem je daleko za z�znamem z rychlokamery. Tak�e dejte si rad?ji RuceVzhuru a pozorujte BB (= balistick� bod) na monitoru.

(publikace pro zkou�ku na zbrojn� pr?kaz)

Autor: Jan Komenda

5. vyd�n� -�form�t A5, 100 stran, 53 obr., doporu?en� prodejn� cena 128 K? K dost�n� ve vybran�ch prodejn�ch zbran� a st?eliva i u knihkupc? po cel� ?R. Zas�l�me i na dob�rku (baln� + po�tovn� 105 K?) nebo jako doporu?enou z�silku (p?i platb? p?edem - viz n�e).

Bro�ura je ur?ena pro p?�pravu k praktick� ?�sti zkou�ky odborn� zp?sobilosti k z�sk�n� zbrojn�ho pr?kazu. Obsahuje charakteristiku a popis zbran� nej?ast?ji pou��van�ch p?i zkou�ce (pistole, revolvery, malor�ky, brokovnice), st?eliva pro tyto zbran? a metodick� postupy pro manipulaci s uveden�mi zbran?mi v?etn? povel? a hl�en�.

Jednotliv� f�ze manipulace se zbran� i jej� rozborka jsou zdokumentov�ny v rozs�hl�m obrazov�m souboru. V p?�loze je uvedeno Na?�zen� vl�dy t�kaj�c� se zkou�ky.

�

OBSAH

• P?edmluva
• �vod
• Obecn� z�sady manipulace se zbran?mi
• Z�sady manipulace s kr�tkou kulovou zbran�
• Z�sady manipulace s malor�kou
• Z�sady manipulace s brokovnic�
• Z�v?r
• P?�loha (Na?�zen� vl�dy)

Mo�nost platby p?edem na �?et - viz sekce Knihy

SSM - Skoro Stolet� Mosaz. Takto lze stru?n? charakterizovat muni?n� objekt na obr�zku. Jedn� se o historickou mosaznou d?lost?eleckou n�bojnici s p?vodn� rytinou

ES

1914 � 1916

KARPATY

�

�

�vodem

Nelet�ln�, tedy nesmrt�c� zbran? tvo?� relativn? samostatnou a velmi specifickou ?�st zbra?ov�ho spektra. Do t�to skupiny se obecn? ?ad� takov� zbran? (zejm�na paln�), p?i jejich� pou�it� proti �iv�mu tvoru (?lov?ku, pop?. i zv�?eti) v�r�mci slu�ebn�ho z�kroku nebo sebeobrany nemohou vzniknout v�n� zran?n, kter� by mohla m�t fat�ln� n�sledky. Nesmrt�c� �?inky nelet�ln�ch zbran� jsou v�ak podm�n?ny jejich spr�vn�m pou�it�m podle definovan�ch pravidel. Pokud jsou tato pravidla poru�ena, m?�e se i nelet�ln� zbra? snadno st�t smrt�c�m n�strojem.

V?ci Ve?ejn� p?i�ly na konci leto�n�ho l�ta s�iniciativou zam??enou na zm?nu ?esk� legislativy ve prosp?ch dr�en� a pou�it� vybran�ch typ? nelet�ln�ch zbran� s�kinetick�mi* (nej?ast?ji pry�ov�mi) st?elami v�r�mci sebeobrann�ch aktivit (zpo?�tku ve vlastn�m obydl�, n�sledn? i mimo n?j). V�sou?asn� dob? pat?� zbran? vyst?eluj�c� nesmrt�c� st?ely (tzv. gumost?�ly) v?t�inou do kategorie B nebo C, a jsou tedy na zbrojn� pr?kaz, co� chce poslanec V�t B�rta zm?nit. Pokud se mu to poda?�, lze o?ek�vat, �e ob?ansk� aktivity s�t?mito zbran?mi nabudou na intenzit? a o nelet�ln�ch zbran�ch jako mo�n� alternativ? pro sebeobranu bude uva�ovat ur?it�, dnes t?�ko odhadnuteln� segment ?esk� populace.

Jakou zbra? pova�ujete za nejlep�� zbra? pro osobn� ochranu? J� bych si r�d v budoucnu po?�dil CZ 85 pop?�pad? CZ 75, ale zrazuje m? jej� velikost.

P?i v�b?ru zbran? k�sebeobran?, tedy zbran?, kterou budete nosit ?asto sebou, byste m?l zv�it, kde se budete pohybovat, v jak�m od?vu a jak fyzicky n�ro?n� Va�e pr�ce ?i ?innost bude. Samoz?ejm? je tak� vhodn� zv�it, s k�m p?ijdete do kontaktu a kdo by mohl b�t p?�padn� �to?n�k. Je dobr� si tak� uv?domit, zda zbra? budete vyu��vat pouze k sebeobran? nebo k dosa�en� st?eleck�ch v�sledk?, a? sportovn�ch nebo pro z�bavu.

�

?esk� revolver ZKR-551 v�r�i 38 Special je�charakteristick� uzav?en�m r�mem, �estikomorov�m pevn�m (nev�klopn�m) v�lcem a �estipalcovou hlavn�; jako ryze sportovn� zbra? je ur?en p?edev��m ke st?elb?�n�boji s�prosek�vac� olov?nou st?elou typu Wadcutter (WC).��