K šetrné sebeobraně, obraně bližních aj. (tj. k ochraně zdraví, života a majetku) nebo služebním zákrokům je dnes k dispozici široká škála nesmrtících (=neletálních) zbraní, resp. zbraňových systémů – od nejrozšířenějších palných a plynových zbraní s pryžovými nebo polymerovými kinetickými střelami, přes elektrické paralyzující prostředky, vystřelovače sítí až po relativně „neškodné“ akustické zbraně (poplašňáky) a plynovky vytvářející výstřelem aerosolový oblak dráždivé látky. V posledních letech se rozšiřuje použití neletálních střelných zbraní s účinky dráždivých látek, zejména látek typu pepř, nejen při občanské sebeobraně, ale i při služebních zákrocích.

V rámci novelizace zákona o zbraních a jeho prováděcích předpisů (účinné od 1.8.2017) byl modifikován i soubor testových otázek ke zkoušce odborné způsobilosti k získání zbrojního průkazu. Dosavadní testy sestavené ze souboru 491 otázek se budou u zkoušek používat do konce července 2017 a od 1. srpna bude platný nový, rozšířený soubor s 511 otázkami. Z tohoto počtu je 384 otázek z právních předpisů, 89 otázek z nauky o zbraních a střelivu a 38 otázek ze zdravotnického minima.

Zneužití civilních dopravních letadel při teroristických útocích v New Yorku v září roku 2001 vedlo v celém světě k výraznému posílení bezpečnostních opatření v letecké dopravě. Jejich součástí je také častější přítomnost ozbrojených doprovodců (tzv. Air Marshalů) na palubách letadel, kteří jsou v letadle utajeni a ozbrojeni služební zbraní. Použití služební zbraně v letadle je, stejně jako v jiných prostorech, krajní prostředek řešení kritické situace. V případě, že k němu ve velmi výjimečné situaci dojde, musí mít střela maximální ranivý a zastavující účinek. Požadavek rychlého zneškodnění nebezpečného pachatele prvním výstřelem je v letadle dominantní vzhledem ke zranitelnosti letadla a vysokým ztrátám na životech i materiálním škodám, které hrozí v případě havárie letadla v důsledku útoku na palubě během letu. Současně však v prostoru kabiny letadla plném cestujících nesmí dojít k ohrožení dalších nezúčastněných osob a rovněž k poškození některých citlivých části letadla.

V chytrých knihách se píše, že dráha střely je balistická křivka. Ta může mít různé tvary - záleží na úhlu pohledu. Na pohyblivých obrázcích vpravo se dráha vystřelené střely promítá téměř do jednoho bodu, což je z pohledu pozorovatele v reálné situaci poněkud nepříjemná skutečnost.

Přejeme každému, aby takovou dráhu neměl nikdy možnost pozorovat na vlastní oči. Mozek to stejně nestíhá ukládat a celkový dojem je daleko za záznamem z rychlokamery. Takže dejte si raději RuceVzhuru a pozorujte BB (= balistický bod) na monitoru.

Úvodem

Neletální, tedy nesmrtící zbraně tvoří relativně samostatnou a velmi specifickou část zbraňového spektra. Do této skupiny se obecně řadí takové zbraně (zejména palné), při jejichž použití proti živému tvoru (člověku, popř. i zvířeti) v rámci služebního zákroku nebo sebeobrany nemohou vzniknout vážná zraněn, která by mohla mít fatální následky. Nesmrtící účinky neletálních zbraní jsou však podmíněny jejich správným použitím podle definovaných pravidel. Pokud jsou tato pravidla porušena, může se i neletální zbraň snadno stát smrtícím nástrojem.

Věci Veřejné přišly na konci letošního léta s iniciativou zaměřenou na změnu české legislativy ve prospěch držení a použití vybraných typů neletálních zbraní s kinetickými* (nejčastěji pryžovými) střelami v rámci sebeobranných aktivit (zpočátku ve vlastním obydlí, následně i mimo něj). V současné době patří zbraně vystřelující nesmrtící střely (tzv. gumostříly) většinou do kategorie B nebo C, a jsou tedy na zbrojní průkaz, což chce poslanec Vít Bárta změnit. Pokud se mu to podaří, lze očekávat, že občanské aktivity s těmito zbraněmi nabudou na intenzitě a o neletálních zbraních jako možné alternativě pro sebeobranu bude uvažovat určitý, dnes těžko odhadnutelný segment české populace.

Střelivo s křehkými pistolovými, nebo i puškovými střelami typu frangible se stále více rozšiřuje ve výzbroji ozbrojených sborů, kde se používá zejména k výcviku ve střelbě, ale může se uplatnit i při služebních zákrocích. K nesporným přednostem frangible střel patří nejen omezená průbojnost a odrazivost od pevných překážek, ale i ekologická konstrukce s absencí olova.

Na trhu jsou různé druhy frangible střel vyrobené lisováním z jemnozrnných kovových prášků, nejčastěji mědi. Některé z nich se chovají v měkkých tkáních živých cílů i jejich balistických substitucích (želatina, gel) podobně, jako střely celoplášťové, u jiných dochází v měkkých tkáních k rozpadu na velmi malé části, doprovázenému výrazně zvýšenými ranivými účinky. U řady střel frangible lze při zásahu živého cíle očekávat vznik extrémně devastujících střelných poranění, které budou mít závažnější trvalé následky a vyžádají si i nové lékařské přístupy k jejich léčbě.

Obr.1 – Různé druhy pistolových střel frangible v ráži 9 mm Luger; vlevo 5 střel vyrobených z měděného prášku, vpravo 2 střely vyrobené ze železného prášku